Dnes jsme si pujcili motorku a vyrazili na vylet po okoli. Prvni zastavka byla vyhlidka Nam Xay. Cesta nahoru i dolu byla trochu narocna, asi 25minutove strme stoupani po kluzkych kamenech dzungli. Vyhledy ale byly fantasticke.

Krome mnozstvi ruznych vyhlidek, okoli Vang Viengu nabizi spoustu jeskyni a mist ke koupani. Je ale jasne, ze k tem odlehlejsim a ne tak turistickym, vede narocnejsi cesta. Cesta to ale byla krasna. Teda pro me, protoze jsem sledovala nadherne okolni scenerie a nemusela jsem davat pozor na vymoly a sutry na ceste (kloubouk dolu pred tim, jak to Ciza zvladl). Projizdeli jsme kolem par malych zaprasenych vesnicek s detmi, co si hraly v bahne, s polehavajicimi hafiky, mnozstvim pipajici a zavazejici drubeze a kravami chodicimi pres cestu.

Dalsi zastavku vybral Ciza. Byly to dve odlehle jeskyne. Cesta k nim nahoru byla jeste narocnejsi nez k vyhlidce. Zadny clovek, jen cesta vzhuru opravdovou hadovitou dzungli se zvuky casto desivejsimi nez v Jurskem parku. Ale realne jsme videli jen dve jesterky 😁. Jeskyne byly trochu strasidelne. Predevsim ta druha s uzkou chodbou. Ale pripadala jsem si jako hledac tajneho pokladu, takze to bylo spis desne dobrodruzne. Po vsech techto stoupanich a klesanich ve vedru jsme vyrazili k jedne ze vzdalenych lagun za poradnym osvezenim. A byla to parada.

Zpet do mesta jsme dorazili az kolem seste hodiny s poradnym hladem. A tak jsme si hned sli dat vynikajici zelene kari a laoskou nudlovou polivku. A pivo.