Po snidani jsme uz byli presunuti do nami vybraneho bungalovu. A dokonce jsme predchozi noc ani neplatili. Ja jsem si potrebovala jeste odpocinout, jelikoz jsem se ve vedru a za neustaleho stekani psu moc nevyspala. Ciza si sel dat kavu. Pozdeji jsme na vypujcenych kolech jeli prozkoumat ostrov Don Det a taky ostrov vedlejsi, ktery je s Don Det spojeny mostem, ostrov Don Khon. Cesty mistnima malyma vesnickama jsou kouzelne. K videni je tady spousta telatek, kuzlatek a dokonce i malych prasnicek (ale ta jejich mama byla fakt velka 😄).

Na ostrove Don Khon jsme se jeli podivat na mohutny vodopad Tad Somphamit. Proud byl i daleko pod nim hodne silny a plavat se tam nedalo. Vyrazili jsme proto zpet na Don Det a dal po jeho zapadni strane na plaz a na svacu. Cestou se Cizovi se na kole roztrhl retaz (dalsi duvod proc byt z pana domaciho trochu zpruzeni). Kazdopadne jsme na vytycene misto dorazili. Dali jsme si i vynikajici ovocne napoje, ale objednavku jarnich zavitku trochu pomatena pani preslechla, tak jsme tam cekali zbytecne. Ale aspon jsme se prijemne osvezili v Mekongu a podrbali vsechny jeji psiky a kociky.

Dokodrcali jsme se zpet do ubytovani, kde jsme si dali sprchu (jejiz hlavice upadla) a trochu roztrpcene predali kola. Sli jsme se pak projit k pristavu a zjistit, v jaky cas jezdi lode nazpet. A ted se vzpamatovavame z obrovske vecere v hamakach u bungalowu. A prave jsme dopili posledni kapku slivovice 😨.