Po snidani jsme nasedli na motorku a udelali jsme si pred vyletem kratkou zastavku na trhu pro mistnaky. Koupili jsme si moje nejoblibenejsi draci ovoce na svacu. Bagetu plnenou kdovi cim jsme se koupit neodvazili.

Bolavenska nahorni plosina je idealni misto pro nadsene motorkare. Velky okruh lze zvladnout za ctyri dny cesty. My zase tak nadseni motorkari nejsme, proto jsme se rozhodli projet jen cast okruhu. Dnes jsme vyrazili na jeho jizni cast k vodopadum Tad Yuang a Tad Champi. Na celem useku je spousta ruznych vodopadu, takze si clovek musi vybrat, kterym da prednost.

Tad Yuang byl velkolepy a v obdobi destu musi byt jeste velkolepejsi. V jezirku pod vodopadem jsme se koupali a dokonce jsme plavali i primo pod vodopadem. Takto primo pod valici se vodou jsem se nikdy nekoupala. Po obede u vodopadu Tad Yuang jsme se rozhodli jet k vodopadu Tad Champi. Ten byl sice mensi, ale okoli bylo nadherne a taky tady byla jen hrstka lidi. Proud padajici vody byl ale silnejsi, nez u vodopadu Tad Yuang, takze plavat pod nej nezvladl jen tak nekdo (ja jo 😁).

Bolavenska nahorni plosina je take znama svymi kavovymi plantazemi. Zastavili jsme se na jedne male farme, kde vyrabeji svou vlastni kavu i caj. Ja sice nejsem zadny kavovy fajnsmekr a kavu si davam tak jednou za tyden 😄, ale tahle kava byla naprosto famozni. Asi nejlepsi co jsem kdy mela. A Ciza, jakozto fajnsmekr, to potvrdil. Cesta zpatky byla prijemna, po hezke silnici se zajimavym zivotem okolnich vesnicek. Pripadalo nam, jako kdybychom se posunuli zpet v case.